The Boston Consulting Group (BCG) není v České republice žádným nováčkem, samostatnou pobočkou se zde může chlubit od roku 2001. Její aktuální studie se jmenuje Země internetová, zpracovaná je na objednávku Googlu a pojednává o stavu českého internetu a jeho úloze v širších ekonomických souvislostech. A co se ze studie dozvíte zajímavého?
Asi nejzákladnější věcí je, jakou měrou se internet podílí na celkové výkonnosti ekonomiky. Číslo to není nijak malé, činí 130 miliard korun a 3,6 procenta HDP. V porovnání s internetovou výkonností v zemích střední a východní Evropy si podle slov studie vedeme velmi dobře, stále ale zaostáváme za vedoucími online ekonomikami starého kontinentu, v jejichž čele stojí Velká Británie.
Za 40 procent ekonomické síly internetu je zodpovědná soukromá spotřeba, dalších 22 procent jde na vrub informačních a komunikačních technologií, tedy prodeje počítačů a ostatního hardwaru.
Ne všechno se vejde do HDP
Ačkoliv ukazatel HDP je podstatný, určitě není tím jediným, na co je třeba se dívat. Na internetu totiž, jak studie dále uvádí, probíhá celá řada aktivit, které se do HDP buď nepromítají vůbec, nebo se do něj promítají, ale ne v kategorii online komerce. Typickým příkladem první skupiny činností je online reklama (3 až 5 miliard korun ročně) a online prodej B2B (640 miliard ročně), do druhé skupiny lze zase zařadit online vyhledávání zboží, které si zákazník následně koupí v kamenném obchodě (zhruba 69 miliard korun ročně).
Konečně internetové obchody nezřídka spotřebiteli nabízí příznivější cenu než ty kamenné. Mohou si to dovolit díky nižším fixním nákladům, které se takto do ceny zboží pozitivně promítají. A úplně pominout nelze ani úlohu internetu jako zdroje infromací pro odvětví, jako například cestovní ruch, kde dobře dostupné informace dokážou přilákat nové návštěvníky a s nimi i tržby pro domácí obchodníky.
Malé podniky internet umí, veřejná správa ne
Jako zajímavý poznatek studie lze uvést rozdíl v tom, jak si na internetu vedou podnikatelé, oproti způsobu, jak se s globální sítí vypořádávají statní orgány. Zatímco angažovanost firem je na vysoké úrovni, a těm, kteří takto angažovaní jsou, se to podle zjištění BCG vrací ve formě rychlejšího růstu, veřejný sektor si již tak dobře nevede. Příliš chlubit se nemůžeme ani rozšířením širokopásmového a kvalitou mobilního připojení k internetu, ani jedno totiž ve srovnání s jinými zeměmi nevyznívá zrovna vítězně. I to českou internetovou ekonomiku dle názoru BCGbrzdí a omezuje její růst.
Pro veřejný sektor je nicméně dobrá zpráva, že by díky vyšším investicím mohl začít soukromé společnosti dohánět. Investice soukromého sektoru do internetové infrastruktury totiž rostou tempem 4 procenta ročně, investice veřejného sektoru stoupají za stejné období o 7 procent. Nejrychlejší růst zaznamenává soukromá spotřeba, meziročně o 19 procent.
Celkový roční nárůst odpovídá zhruba 12 procentům, tomu zase odpovídá 5,7 procenta HDP připadajících na internet v roce 2015.
Celou studii a další doprovodné materiály, včetně případových studií o společnostech jako Avast, Slevomat a Fler, naleznete na adrese www.zemeinternetova.cz.
Titulní obrázek pochází z fotobanky Pixmac.cz.
