Občanská žurnalistika je skutečně nádherný pojem, dýchá z něj záhada a tajemno. Když jsme se před pár lety začali radovat z toho, že díky novým technologiím bude každý novinářem a reportérem, vypadalo to, že se mnoho profesionálních zaměstnanců v médiích má bát o svoje teplé místečko. Teď je zase všechno jinak. Informace se šíří po sociálních sítích a jejich původ je většinou jasný - pocházejí od profesionálů. I když existují výjimky potvrzující pravidlo, a tyto výjimky jsou často uváděny za příklady zářné budoucnosti občanské žurnalistiky, je to prostě tak.
Přestože to s projekty občanské žurnalistiky nevypadá dobře, najdou se i takové, které nově vznikají, dostávají investice a rozšiřují se do dalších zemí. Příkladem je britský Blottr s obligátním podtitulem "the people powered news service". Ano, zpravodajství tvořené lidmi, tedy těmi obyčejnými. Blottr vznikl v srpnu roku 2010, rychle se šířil po britských městech a před půl rokem dostal investici milion liber. Nyní přichází expanze do Německa (blottr.de) a Francie (blottr.fr), tedy na velmi zajímavé trhy.
V Británii pracuje na projektu tisícovka "reportérů", brzy přibudou další stovky německy a francouzsky hovořících a píšících autorů. To už je docela slušná síla, že? Je dost možné, že právě prožíváme start a rozjezd projektu, který nakonec neupadne v zapomnění a nezmizí ze světa. Alespoň v nejbližších letech, co bude s médii a žurnalisty ve vzdálenější budoucnosti si netroufá odhadnout nikdo. Přeci jen, svět má za sebou procitnutí z nadšení občanskou žurnalistikou, což je velmi cenná zkušenost při rozjezdu nových projektů.
Je potřeba říci, že Blottr svým autorům platí podle toho, jak se jejich obsah čte. Je tedy zajištěna finanční motivace. Byť to asi nebude žádná sláva, nějaké drobné potěší a dají autorovi pocit profesionála. Ostatně profesionálové a jejich zaměstnavatelé, tedy mediální domy, televize, vydavatelé novin a ti všichni ostatní, si plánovali a možná ještě plánují z občanské žurnalistiky vytřískat co nejvíce.
Za úspěšný pokus využít masu při tvorbě obsahu lze označit iReport od CNN. Známé obří médium dává nezanedbatelný prostor (záložku v hlavní navigační liště) těm, kdo mají co říci a něco zajímavého prožili. Tradiční média, mezi která v tomto případě můžeme počítat i zpravodajské weby, prostor čtenářům dát chtějí a často i dávají. Problém je v tom, že normální občan je líný. A když už se najde někdo, kdo by chtěl referovat o zajímavých událostech v okolí, tak se kolem něj jako na potvoru nic neděje.
Často jsou překážkou technické důvody, mnozí nevědí, kam a jak napsat, když se vyskytnou u něčeho zajímavého. Dost lidí to řeší zveřejněním na sociálních sítích, ve kterých ale zase mají média problém zprávu najít, ověřit ji a vůbec s ní rychle a účelně pracovat - což je i hlavní slabina všech předpovědí o tom, jak Twitter změní zpravodajství. Přes síto problémů nakonec propadne minimum lidí, kteří se do projektů občanské žurnalistiky zapojí. Díky za ně, ale je jich prostě málo.
I naše média dávají občanským žurnalistům prostor, a to nejrůznějšími způsoby. Bulvár zveřejňuje fotky čtenářů s celebritami, to je asi příklad, pod kterým si občanskou žurnalistiku představuje typický Čech. Dostane pětistovku, téměř za nic. Ale psát reporty, piplat se fotkami v těžkých chvílích, kdy se má někde blízko kácet les? Nepomůže ani maximální komfort pro autory, kteří mohli třeba přicházet do kaváren a povídat si s redaktorem. Projekt hyperlokální žurnalistiky (se snahou o zapojení občanů) Naše adresa od PPF byl zrušen. Novinky a jejich rubrika Vaše zprávy jsou už lepším příkladem zapojení čtenářů do tvorby obsahu v našem prostředí. Zprávy působí, jako by je psali profesionálové nebo PR agentury pro své klienty, ale možná je to jenom dojem.
Existují i samostatné a nezávislé projekty pro občanské žurnalisty, většinou ale stojí v pozadí a moc čtenářů nezajímají. A občanská žurnalistika je o lidech. Kdo chce, má šanci psát, fotit, natáčet a místo, kde bude svou práci zveřejňovat, si najde. Otázkou je, zda má smysl to lidem ulehčovat a utrácet za to peníze. Velká média od občanských žurnalistů nejspíš čekala víc, specializované projekty jako Blottr to mají a budou mít těžké. Sociální sítě jsou o papouškování stokrát sdíleného obsahu, mezi kterým občanské výlevy zapadnou. Nepomohly a nepomohou chytré telefony s připojením k internetu, aplikace, snaha kohokoliv vydolovat z lidí unikátní, aktuální a zajímavý obsah.
Pokud jste přes to všechno v otázce organizované občanské žurnalistiky optimisté, potěší vás seznam projektů v jednotlivých zemích. Ten navíc určitě obsahuje jenom zlomek všech zajímavých míst na webu, kde dění řídí občané, kteří překonali všechny překážky a přijímají role reportérů a fotografů. Naděje umírá poslední.
