Studii prováděla marketingová agentura OneUpWeb na 44 dobrovolnících všech věkových kategorií a srovnatelného genderového zastoupení (24 žen a 20 mužů).
Studie se zabývala tím, co vlastně znamená real-time, jak současní spotřebitelé zacházejí s real-time vyhledáváním, a jaké toto vyhledávání má do budoucna vyhlídky. Real-time obsah přitom asi našim čtenářům nemusíme nijak zvlášť představovat, pokud by přece jen někdo tápal, doporučujeme náš článek o Google real-time vyhledávání.
Měření aktivity oka
Eyetracking se provádí tak, že se podrobně mapují na stránce místa, kam byla upřena pozornost oka, spolu s časem, jak dlouho na toto místo byla upřena, a pohybem mezi jednotlivými místy. Lidské oko je schopno za jedinou vteřinu změnit sledované místo až 25x, přitom se většinou jedná o rychlé pohyby zakončené delším zaměřením pozornosti do jednoho bodu.
Z takto získaných dat se dají vytvořit různé typy map, z těch se používají především dvě, a to pořadí sledovaných bodů spolu s časem jim věnovaným, a barevná mapa zobrazující pozornost věnovanou jednotlivým oblastem obrazovky. Samozřejmostí je doplnění takto získaných údajů o aktivitu uživatele ve formě klikání.
Spotřebitelé o real-time hledání často neví
Samotný experiment probíhal ve dvou kolech, vždy nejprve metodou eyetrackingu a následně shrnujícím dotazníkem. V prvním kole byl sledovaným osobám zadán jednoduchý úkol zjistit z dané stránky informace o určitém produktu a bylo sledováno jejich chování. Možná vůbec nejzajímavější informace byplynula z dotazníku po tomto kole, a to že 73% účastníků pokusu o existenci real-time výsledků v hledání vůbec nevědělo (a mnoho z nich si jich při první fázi pokusu také nevšimlo).
Aktivita oka i interakce se stránkou závisí na účelu hledání
Pro druhé kolo byly sledované osoby rozděleny do dvou skupin. První skupina měla úkol stejný jako poprvé, vyhledat informace o produktu. Druhá skupina to měla o něco složitější, jejich úkol se změnil a měli tentokrát vybírat produkt, který by chtěli koupit sobě či svým blízkým. Všichni sledovaní přitom dostali stejnou stránku se stejnými výsledky, a pokud nevěděli co je real-time vyhledávání, byli o jeho výhodách mezi oběma koly poučeni. První skupina byla pracovně pojmenována sběrači informací, druhá spotřebitelé.
Zatímco spotřebitelé vesměs proskenovali celou stránku rychleji, a poté se věnovali několika vrchním odkazům, z nichž vesměs vybrali i ten, na který nakonec klikli, sběrači zkoumali jednotlivé položky déle a pečlivěji, a častěji volili real-time výsledky. Kromě toho mnohem častěji klikali na více odkazů než pouhý jeden.
Zatímco mezi spotřebiteli zajímaly výsledky real-time hledání jen čtvrtinu z nich, u sběračů to bylo 47%. Ti z hledajících, kteří mají jasnou představu o tom, co hledají, zpravidla nevěnují pozornost ničemu jinému.
Celá třicetistránková studie i s obrázky a grafy je k dispozici zde.
