Na sociálních sítích patří infografika mezi nejsdílenější druhy obsahu. A v digitálním světě se právě sdílení obsahu dá považovat za indikátor jeho oblíbenosti. Infografika je přitom záležitost s dlouhou a zajímavou historií, dá se říci, že existuje stejně dlouho jako první tištěná média. A samozřejmě nedominuje nejenom médiím, ale obklopuje nás prakticky všude.
Jako důkaz může posloužit pohled na jakoukoliv dopravní značku nebo do návodu jakéhokoliv přístroje. Historicky prvními infografikami byly mapy, následované různými grafy a vizualizacemi například vojenských tažení. I v současných infografikách často dominují mapy a grafy, bez mapky republiky doplněné o piktogramy mráčků a sluníček bychom si asi těžko dokázali představit předpověď počasí v novinách nebo televizi.
Infografika pronikala do všech nově vznikajících médií prakticky okamžitě po jejich vzniku. Ovládla noviny, televizi i internet. Každé z klíčových médií infografiku posunulo o trochu dál, všeobecné principy ovšem přetrvávají staletí. Grafická vizualizace informací, dat a znalostí (což je oficiální definice infografiky) těží z nových technologických prostředků hlavně posledních několik desítek let. Významné události jsou v médiích názorně prezentovány pomocí infografiky. Ať už jde o havárii na dálnici popisovanou v bulváru nebo let raketoplánu představovaný vědeckým časopisem, infografika se hodí vždy a všude.
Z infografiky se poslední dobou stala v podstatě samostatná disciplína. Existují firmy, jež se specializují pouze na tvorbu infografik, které pak prodávají médiím. Zpravodajské agentury a mediální domy se pyšní svým vlastním stylem infografik a odborník i všímavý laik poznají podle infografiky, o jaké noviny jde. Existuje i speciální vyhledávač infografik a dost blogů, které se infografice věnují, například Infographics news nebo Daily Infographics.
Mezi osobnostmi formujícími poslední desetiletí vývoje infografiky a informačního designu patří Nigel Holmes, v letech 1978 až 1994 pracující pro TIME. Holmes zdůraznil jeden základní poznatek, kterým dodefinoval význam infografiky. Ta podle něj nemá zobrazovat informace, ale i znalosti, tedy "jak dělat věci“. Holmes zavedl pojem "explenation infographics“ a výrazně přiblížil obor infografiky běžným konzumentům médií. Zabývá se i "infografikou v pohybu“, jeho krátké klipy dokáží veřejnosti během několik málo minut objasnit nejeden zapeklitý problém.
To, že je infografika dispicpínou obsáhlou, dokladuje třeba skvělá periodická tabulka vizualizačních metod. Existují desítky způsobů vizualizace, od známého koláčového grafu až po komix, které se potom stávají součástí infografik. Problematika vizualizačních metod a infografik se v médiích přesto často smrskne na několik donekonečna opakovaných stareotypů, a neškodilo by zkusit i něco netradičního. Vizualizace a infografiky historicky velmi úzce souvisí s kartografií, což ukazuje i timeline od Michaela Friendlyho a Daniela J. Denise. V ní si můžete prohlédnout, kdy nastupovaly jednotlivé techniky a technologie. Mezi posledními milníky je uváděn čím dál tím populárnější tagcloud, wordcloud, či gapminder.
Dnešní uspěchaná doba zestručňující infografice nahrává. Místo čtení článku o několika tisících znaků si stačí prohlédnout vizualizaci a víme ještě více. Šetří to čas a načerpané informace si díky vizuální stránce lépe pamatujeme. Infografika je názorná, dobře srovnává a podporuje představu o situaci. Média by bez infografiky prostě nemohla plnohodnotně fungovat.
