Pracovní skupina článku 29, nazvaná podle článku 29 evropské směrnice pro ochranu osobních údajů z roku 1995, požaduje, aby Google odložil změny a sjednocení svých pravidel pro nakládání s údaji uživatelů do doby, než budou přezkoumány příslušnými evropskými orgány .
"Chceme v koordinovaném procesu přezkoumat možné následky pro ochranu údajů evropských občanů," řekl bývalý šéf holandského úřadu pro ochranu údajů a současný předseda Pracovní skupiny článku 29 Jacob Kohnstamm.
Google zareagoval přímočaře a požadavek odmítá. Hájí se tím, že ve dnech a týdnech předcházejících zveřejnění změn své plány konzultoval s většinou členů Pracovní skupiny (ta se skládá ze zástupců úřadů pro ochranu údajů jednotlivých evropských států) - a žádný z členských států podobnou výhradu během těchto konzultací nevznesl. Kromě toho Pracovní skupina nemá žádnou pravomoc podobné opatření sama prosadit, v rámci Evropské komise má pouze poradní funkci.
V klidu nejsou ani úřady v USA
Plánované změny pravidel mají nabýt účinnosti vůči uživatelům od počátku března a jejich efektem bude to, že Google bude moci kombinovat data získaná o uživatelích napříč asi šedesátkou svých služeb (nejedná se o všechny služby Googlu, některé i nadále zůstávají zvlášť). Google si od toho oficiálně slibuje možnost poskytovat personalizovanější služby napříč všemi svými produkty. Neoficiálně pak společnost zcela jistě očekává možnost lépe zacílit reklamu a tím efektivněji využít reklamní prostor, který má k dispozici.
Změny vyvolaly reakci oficiálních míst i v USA, kde se v souvislosti s novými pravidly zástupci Googlu zpovídali v Kongresu. Republikánská kongresmenka Bono Mack, předsedkyně Výboru pro výrobu a obchod, po slyšení Google kritizovala, že nová pravidla jsou složitější než ta stará, ne jednodušší, jak společnost slibovala. A že zástupci společnosti nebyli ve svých odpovědích dostatečně jednoznační, aby bylo možné utvořit si jasný názor, jaký efekt změny budou mít na spotřebitele.
Via FT
