Vzpomeňte si, kdy jste naposledy byli na nacpaném letišti nebo autobusovém nádraží daleko od domova. Napadlo vás, že člověk sedící vedle vás pravděpodobně zná známého známého vašeho známého? Touto větou začíná Facebook dnešní článek věnovaný nové studii, kterou na toto téma vypracoval ve spolupráci s Università degli Studi di Milano. Navazuje na známý experiment Stanleyho Milgrama ze 60. let a teorii šesti stupňů odloučení, podle níž je každý člověk spojený s každým dalším člověkem prostřednictvím řetězce šesti sobě navzájem známých lidí.
Studie provedená během letošního roku zkoumala všech 721 milionů aktivních uživatelů Facebooku, tedy více než desetinu světové populace (byť tu propojenější), kteří mezi sebou měli 69 miliard přátelství. Jedná se tak o největší studii svého druhu, která byla provedena. A jak se ukázalo, vzájemná propojenost uživatelů se rok od roku zvyšuje, takže si dnes už vystačí s výrazně méně než dříve stanovenými šesti stupni.
Proč mají vaši přátelé víc přátel
Jednou ze součástí studie bylo i zkoumání počtu přátel, který shrnuje graf níže. Zatímco jen 10 procent lidí má méně než 10 přátel a 20 procent má méně než 25, přesně polovina uživatelů má 100 přátel a více. Stovka přátel je tedy medián, průměrný počet je nicméně 190 přátel, neboť uživatelé s vysoce nadprůměrným počtem vazeb hodnotu zvyšují.
Facebook dále vysvětluje zajímavý fakt - medián na hodnotě 100 přátel se totiž může zdát překvapivě nízký. Vždyť když se podíváte mezi své přátele, skoro určitě bude mít drtivá většina z nich více než 100 přátel, často velmi výrazně a většinou také více, než máte vy sami. To ale neznamená, že by vaši přátelé byli nadprůměrně sociální. Jedná se o klasický paradox sociálních sítí, kde medián počtu přátel uživatelových přátel je většinou vyšší než jeho vlastní počet přátel. V případě Facebooku to platí pro 84 procent uživatelů. Fenomén popsal už v roce 1991 Scott Feld v práci nazvané Why Your Friends Have More Friends Than You Do a pokud chcete trochu potrápit svou představivost, rozhodně ho doporučujeme.
Čtyři stupně odloučení
Facebook připomíná, že představa šesti stupňů odloučení má kořeny už v roce 1929 v příběhu maďarského spisovatele Frigyese Karinthyho s názvem Řetěz, později se dočkala i zfilmování v podobě průměrně hodnoceného snímku. Již zmíněný Milgramův experiment ji ověřil tak, že 296 dobrovolníků dostalo za úkol doručit zprávu jednomu předem vybranému člověku z Bostonu. Nesměli ji ale doručit přímo, pokud ho sami osobně neznali, a museli ji předat dále lidem, u nichž byla větší pravděpodobnost, že ho znát budou. Průměrný počet prostředníků byl nakonec 5,2, odtud tedy počet šesti přeskoků/předání. Potvrdilo se tak i to, že lidé jsou si nejen velmi blízko, ale hlavně že dokáží tuto blízkost úspěšně využít i přesto, že nemají přehled o celé sociální síti.
S pomocí algoritmů milánské univerzity nyní Facebook vypočítal, kolik vazeb je potřeba k propojení jakékoliv dvojice uživatelů největší sociální sítě současného internetu. Zatímco 99,6 procenta dvojic bylo propojeno přes pět prostředníků (je tedy celkem potřeba šest předání), u 92 procent uživatelů už stačilo pět předání. A co se týče průměrné vzdálenosti, ta dnes na Facebooku činí jen 4,74 předání, zatímco ještě v roce 2008 to bylo 5,28.
Pokud se navíc Facebook podíval na propojení uživatelů v rámci jednoho státu, jedno jakého, většina lidí pak potřebovala pouhé tři prostředníky. Autoři studie nicméně zároveň zdůrazňují, že čísla nelze přímo porovnat s výsledky Milgramova experimentu. Zatímco jeho účastníci měli jen omezené znalosti celé sociální sítě a museli zprávu sami doručit, měření Facebooku popisují nejkratší možnou cestu, kterou ale nemusí být snadné najít.
Zajímavým poznatkem je i fakt, že přestože zkoumaná sociální síť umožňuje najít během několika málo kroků v podstatě kohokoliv na světě, je zároveň velice lokalizovaná. Většina přátel uživatelů totiž pochází ze stejné oblasti a většinou sdílí i další charakteristiky.
Celkem 84 procent všech vazeb bylo mezi uživateli ze stejného státu a průměrný věk přátel se v podstatě ve všech věkových skupinách včetně těch nejstarších pohybuje v těsném okolí věku samotného uživatele.
