Novinář Benji Lanyado pro Guardian procestoval “přes Twitter” například Manchester nebo Paříž, stejnou službu si jako jediného přítele na cestách před dvěma roky vybral i britský herec Stephen Fry. Když Benji začal pojem TwiTrip používat a prvně o této zábavě také napsal, asi ještě netušil, že se nakonec stane autorem mnoha Twitter reportáží nejenom z britských měst, ale i ze San Francisca nebo Paříže.
Z popisů jednotlivých cest je vidět, že necelých pět tisíc followerů může přinést desítky zajímavých doporučení a nápadů. Samozřejmě nejde jenom o zjišťování informací předem, Twitter může být platným pomocníkem i přímo na místě v reálném čase. Když Benji poprosil své followery o tip, kde se dobře najíst během výletu v Paříži, za dvacet minut dostal sedmnáct doporučení, kam v dané lokalitě zajít. A Stephen Fry měl v roce 2008 ještě o mnoho více followerů, tím pádem i více hlav k dispozici pro takřka okamžitou online tvorbu aktuálního programu.
Cestujte s Twitterem i vy
Využít Twitter jako rádce před cestou a během ní ale může zkusit i našinec s desítkami nebo stovkami followerů, jen nelze čekat tolik ohlasů. Za zkoušku nic nedáte a mnohdy jde spíš o kvalitu než kvantitu. Co potřebujete k tomu, abyste si mohli také naplánovat krátký výlet nebo i delší delší cestu pomocí Twitteru? Po splnění základních předpokladů, jako třeba zřízení účtu, je třeba mít dostatek následovníků z oblasti, do které se chcete vydat. V našich podmínkách asi nebude problém získat tipy na zajímavá místa v Praze, Brně a dalších městech. Pokud jsou mezi vašemi followery cizinci, možná vás překvapí a poskytnou cenné informace o své domovině, což pomůže při cestě do zahraničí.
Když už tedy máte dostatek relevantních followerů, z nichž mnozí dokáží poradit zajímavá místa nebo podniky i v lokalitách, kde sami nežijí, ale které dobře znají, stačí se jich prostě zeptat. Co bych měl vidět v Bratislavě? Kde se tam dá dobře najíst? A co nějaký nápad na dostupné ubytování? Crowdsourcing v tomto případě funguje dobře a uživatelé Twitteru rádi pomohou a poradí. Hlavně v zahraničí je na Twitteru i spousta kulturních institucí, příkladem za všechny může být oxfordský hrad, se kterým Bejni na svých cestách komunikoval. A samozřejmě i spousta restaurací, což umožňuje kontaktovat jednotlivé zastávky průběžně a přímo u zdroje.
Zahraniční uživatelé Twitteru běžně praktické informace k cestám poptávají a nabízejí setkání s místními. Češi jsou v tomto směru konzervativnější a zatím se moc neodhodlali čerpat informace od svých followerů. Což je škoda, protože i u nás má tento druh crowdsourcingu velký potenciál, uživatelé Twitteru rádi pomáhají. Jak ukazuje příklad cestovatele z Guardianu, z výletu naplánovaného přes Twitter může vzniknout i zajímavý článek, který umožní čtenářům neobvyklou cestu zopakovat. To je ovšem návod pouze pro ty nejlínější. Komu by se chtělo kopírovat do puntíku cestu, kterou někdo už absolvoval, že? Není nad to udělat si TwiTrip vlastní...
