Právo pro startupy I: Firma – Kdy si ji založit, kdy se dělit o podíl?

Zdroj: Flickr.com, Moyan Brenn, Study

V prvním díle seriálu Právo pro startupy se podíváme na založení firmy, přibírání společníků a rozdělování podílu zaměstnancům. Proč vlastně zakládat firmu, na co si dát pozor při rozdělování podílu a jaké možnosti nabízí právo při ochraně zakladatele, nám popíše společník advokátní kanceláře Novalia Ondřej Mánek.

Pokud nebudujete svůj startup ve volném čase při zaměstnání (v tom případě pozor na práva k vašemu nápadu), nejspíše začínáte jako OSVČ. Podnikat jako živnostník nemá při běžném podnikání mnoho mantinelů, na žebříčku nejbohatších Čechů najdeme například Jiřího Charváta, který byl živnostníkem s miliardovými obraty v eurech dlouhá léta až do roku 2006. Pro startupy, které předpokládají rychlý růst a chtějí mít otevřené dveře (zahraničním) investicím, se však tato právní forma rozhodně nehodí. Pojďme si projít základní situace, které se týkají založení firmy (pro přesnost: zákon míchá pojmy korporace a obchodní společnost, slovo firma však v právu znamená jen obchodní název. V tomto článku pojem firma používám tak, jak ho zná většina lidí – synonymum ke společnosti).

Vsadíte na váš projekt i rodinné finance?

Základní rozdíl v podnikání “sám na sebe” versus podnikání skrze firmu je ručení. Jak už ze zkratky s.r.o. jasně vyplývá, společnost ručí pouze svým majetkem a základním kapitálem (jako vždy existují výjimky: zásadní porušení povinností jednatele, podvody a jiná trestná činnost). V praxi to znamená, že s firmou nevystavujete riziku svůj osobní majetek a v případě ohromného failu vašeho projektu se tak nemusíte bát exekuce svojí domácnosti.

Na začátku nemáte cash

Jak praví známý citát “No man is an island.” I u zrodu vašeho projektu jste tak nebyli většinou sami, ale využili jste pomoci lidí kolem vás. Nabídnout podíl je tak časté východisko, jak se těmto lidem odvděčit. Nabídnout něco jako podíl při podnikání jako OSVČ je právně velmi komplikované, což bývá velmi častá motivace pro založení firmy.

Jiná než finanční forma odměny se týká také nabírání nových lidí, expertů (typicky CTO), které na cestě k úspěchu svého startupu potřebujete, a přitom je nemůžete ohodnotit finančně. Práce za podíl je v prostředí inovací čím dál tím častější a pro specializované advokáty je poradenství v těchto záležitostech běžnou (čtěte levnou) agendou.

startup money

Zároveň je však třeba zdůraznit první pravidlo – méně společníků, menší zátěž při fungování firmy. V právním prostředí je dokonce populární bonmot: “Pro podnikání je ideální lichý počet společníků a tři jsou moc.

Uvedená poučka vychází z praxe, v právu totiž rozhodně neplatí všeobecně rozšířený názor, že něco vyřeší samotná výše podílu, a že existují hraniční hodnoty (typicky 50 % nebo 10 %). Opak je pravdou, česká právní úprava dává dostatek možností jakémukoliv, byť sebemenšímu podílníkovi nadělat vám ve firmě paseku. V praxi nezáleží tolik na výši podílu, jako spíš na schopnosti využívat (a zneužívat) práv s podílem spojených.

Pro základní nastavení vztahů slouží dohoda mezi společníky, která může být přímo součástí základních společenských dokumentů (pak je každému dostupná online), nebo jde o samostatný privátní dokument. Pravidla nemusí pracovat jen se současnou situací, ale měla by předvídat rozvoj firmy do budoucna a případné nakládání s podíly jednotlivých společníků. Takovým dohodám se budeme věnovat konkrétněji v některém z dalších dílů našeho seriálu.

Hlavní je motivace

Co činí ze startupového prostředí tak zajímavou alternativu k tradičním pracovním místům, je nakažlivá motivace a drive. Podíl, třeba i malý, může mít na tuto motivaci velký vliv a stát se formou odměny v dobách, kdy je ještě cesta k zisku a možnosti zaměstnání na úrovni korporátního platu daleko. Takovéto benefity ale nenabízí jen startupy, jako příklad zajímavé motivace zaměstnanců může být i skupina Young & Rubicam, kdy vlastníci jedné z jejích agentur byli připraveni poskytnout určitý podíl na firmě zaměstnancům nikoliv při rozjezdu firmy, ale až v okamžiku uvažovaného vstupu investora.

Podílnictví na firmě může mít různé formy. Může jít o syntetické podíly, kdy se kvazi-společník podílí jen na finančních výsledcích, nebo jde o různé formy odkladu podílnictví, například tzv. vesting, kdy podíly postupně “dozrávají”, a to jen při splnění určitých podmínek. I v tomto případě se vyplatí obrátit se na právního specialistu, riziko špatného počátečního nastavení vztahů ve firmě a škody z toho vyplývající je jednoduše příliš vysoké.

Připraveni na investice

Startup ze samotné definice má velký potenciál růstu, naplnění tohoto potenciálu se však výjimečně obejde bez externího financování. Nemusí jít o drahou výrobní linku, vývoj náročné aplikace nebo vstup na tři zahraniční trhy zároveň, vlastní prostředky prostě nemusí vždy stačit a příležitost je příliš velká. V takovou chvíli nastupuje investor, a přestože některé české investory by se vám možná povedlo přesvědčit, že firmu ještě nepotřebujete, pro zahraniční investory je OSVČ absolutně nečitelný subjekt.

Shrnutí

Založení firmy důrazně doporučujeme v případech, kdy jste se rozhodli přibrat do svého podnikání někoho dalšího. Zároveň však varujeme před nabíráním nových společníků bez velkého rozmyslu a dostatečné právní úpravy vnitřních vztahů. Založení s.r.o. je naprosto běžná agenda jakékoliv právní kanceláře, náklady se běžně pohybují okolo 30 tisíc korun včetně všech poplatků.

Ondřej Mánek, Novalia

Ondřej Mánek, Novalia

 

Je třeba zmínit naši problematickou zkušenost s nákupem ready-made, ušetřené dva týdny času neodpovídají právním rizikům spojeným s převodem předzaložené firmy. Pokud chcete odměňovat podílem své zaměstnance nebo jste technologická firma a chcete přibrat dalšího společníka, doporučujeme najít si advokáta specializovaného na tento typ agendy, který navíc rozumí startupovému prostředí. Startupy totiž nefungují na modelech vyučovaných na našich právnický fakultách.

Diskuze k článku

  • Destr

    Až na to self-promo na konci a zejména legrační poslední větu dobré…