Pavel Ungr: Jak se indexují sociální sítě
SEO konzultant působící ve společnosti H1.cz popsal proces indexace a to, proč by společnosti měla zajímat. Pro firmy je už dnes v zásadě nutnost komunikovat přes sociální sítě, pro správnou komunikaci je ale třeba také vědět, jaký dosah vlastně má. Zabýval se proto právě monitoringem sociálních sítí a indexací.
Ungr prostřednictvím výsledků jednoduchého testu ukázal, jak rychle vlastně indexace funguje. S partnery vytvořil stránku pro Klábosení, na kterou nevedly žádné odkazy. Na webové stránce se objevil jen text "Velivajíčko na zhniličku". Několik lidí se o ní zmínilo na Twitteru a Googlu trvalo pouhé čtyři hodiny, než stránku zaindexoval. Snadno ji přes tento vyhledávač najdete - zvlášť, pokud může Google identifikovat, že se o sociální média zajímáte. Dnes už jsou odkazy ve vyhledávání o to výš, o kolik se o nich další média zmiňují.
Český Seznam sociální sítě indexuje částečně. V současné chvíli pracuje na technických problémech, aby mohl indexovat i další, jako je třeba Twitter. Nemá sice takové možnosti jako Google, ale podle Ungra se do budoucna bude zlepšovat.
Google každopádně spustil teprve před pár dny službu Social Search a do svého vyhledávání začlenil výsledky z Google+. Navíc v rámci služby lze přepnout do módu, ve kterém je možné vidět výsledky omezené na uživatelovy známé. Google předpokládá, že se přátelé zajímají o stejné věci, a službou chce tedy usnadnit vyhledávat to, co by hledající mohlo zajímat nejspíš.
Ovšem zajímavé reakce ze sociálních sítí se šíří internetem někdy až nepříjemně rychle. Příkladem je nezvládnutá sociální komunikace pizzerie Trattoria Laura, ukázkový příklad opravdu nepovedené komunikace. Na stížnost zákaznice na Facebooku odpovídá majitelka:
I tady platí, co bylo uvedeno výše - pokud se v oboru na internetu pohybujete, jistě vám Google nabídne při hledání názvu pizzerie odkaz právě s takovým negativním výsledkem. Na sociálních sítích je dobré komunikovat a není dobré naštvat lidi, kteří se na nich pohybují. Pokud mou stížnost na něco retweetnou lidé z oboru, bude se v těchto kruzích a ve vyhledávání nekontrolovatelně šířit.
Na SEO ve vyhledávačích má důležitější vliv než Facebook síť Twitter, vůbec nejlepší je ale z tohoto hlediska podle přednášejícího vůbec nejlepší Google+. V tuzemsku má asi 40 až 60 tisíc uživatelů a její význam se má dál zvyšovat. K zajímavým a méně objeveným sítím se řadí i Foursquare. Přestože má v České republice v porovnání s těmi velkými sítěmi spíš méně uživatelů, asi 16 tisíc, může mít pro firmy potenciál a k jeho indexování přistoupil i Seznam.
A jaký je vůbec podíl přístupů ze sociálních sítí? Pohybuje se nízko, velmi ale záleží na tom, v jakém oboru společnost působí nebo čemu přesně se konkrétní stránka věnuje. U Facebooku je to 1,37 procenta, v případě Twitteru 0,37 procenta a u Google+ 0,01 procenta.
Barbora Buchtová: Memy v prostředí blogosféry a sociálních sítí
PR a social media konzultantka Barbora Buchtová se zabývá internetovými memy. Jedná se o virální videa, vtípky, obrázky či informace, které se na internetu šíří lavinovou rychlostí a jsou často různě parodovány či modifikovány. Často jde o díla lidové tvořivosti (Necyklopedie) či určitých zájmových komunit (Žít Brno). Memy jsou masově sdíleny, kdo by neznal třeba kauzu Václav Klaus a propiska a některá z jejích spodobnění. Nebo třeba video Double Rainbow...
Právě masové šíření a všeobecně rozšířená známost memů vytváří také prostor pro jejich využití společnostmi. Zmíněné video Double Rainbow využil například Microsoft:
Není překvapením, že při šíření memů na síti si lidé nejsou rovni. V síti musí existovat centra, do kterých musí internetový mem dorazit, pokud chceme zvýšit úspěšnost jeho rozšíření. Pro mapování center, sdělení i šíření navrhuje Barbora Buchtová následující postup:
- 1. Sběr URL adres stránek, kde se internetový mem vyskytuje (využívá vyhledávačů).
- 2. Výběr náhodného vzorku URL adres (webových stránek) a jejich klastrování do skupin s podobným obsahem nebo výsledkem (k tomu lze využít služeb Socialbakers, Zoomsphere či Tweetmeme).
- 3. Kvalitativní analýza klastrů - definování hlavních myšlenek různých verzí (určení nálady na blozích).
- 4. Uspořádání memů do časové osy - znázornění evoluce (nástroje Dipity či TimeRime).
- 5. Zhodnocení online přítomnosti memu v různých jazykových variacích (nástroje vizualizace jako Trendsmap nebo Foursquare).
- 6. Porovnání a vyhodnocení vyhledávaných výsledků (Netvibes, HootSuite, TweetDeck).
V závěru takové konkrétní analýzy se dále můžou hodit nástroje vyhodnocující online vliv, reputaci memů a jejich šiřitelů. K těm patří Klout, Peerindex, PROskore, Favstar.fm nebo Bit.ly. K vizualizaci sítě doporučuje přednášející TouchGraph, Friend Wheel nebo LinkedIn mapy.
Pro společnosti je šíření internetových memů důležité, jsou spjaté s pozitivními či negativními emocemi a hlavně, jak ukázal případ Microsoftu a Double Rainbow, lze na nich snadno stavět, třeba právě reklamní kampaně.
Michal Ischia: Využití sociálních sítí v žurnalistice
Michal Ischia z Respektu se zaměřil na propojení žurnalistiky a sociálních sítí. Propojování je totiž nutné, podle listopadového internetového výzkumu sleduje 75 procent uživatelů internetu alespoň jednou denně internetové a televizní zpravodajství. U novin to ale není ani 25 procent a rok od roku je to horší. Proto si i dříve výhradně tištěná média otevírají cestu k tomu, aby se svými čtenáři komunikovala přes sociální sítě. Nicméně rady, jak na to, lze použít jak pro média, tak i pro společnosti, které hledají způsob, jak přes sociální sítě své zákazníky oslovit nebo s nimi řešit problémy.
To, že sociální sítě mají své zákonitosti, je už dnes každému jasné. Přístup ke komunikaci Ischia shrnul do několika krátkých rad:
- 1. Je nutné reagovat. Čtenáři či zákazníci si nesmí myslet, že mluví do zdi.
- 2. Myslete na to, že je to diskuse, nikoliv přednáška.
- 3. Jde o individuální komunikaci (sociální sítě vyžadují přímou reakci).
- 4. Je důležitá okamžitá reakce, zpoždění je vnímáno špatně.
- 5. Nebojte se odkazovat jinam. I tak můžete poskytnout informace nebo zaujmout čtenáře.
- 6. Myslete na to, že influenceři mají opravdu velký vliv.
- 7. Buďte osobní.
A naopak, čeho se tedy na sociálních sítích vyvarovat? Je zbytečné pouhé překlápění obsahu do webu, což opět platí hlavně pro média. Zbytečně své čtenáře nezahlcujte. Možná pak na sociálních sítí zůstanou příznivci, ale příspěvky číst nebudou. A nakonec - nenarušujte jistoty. Například v případě Respektu očekávají čtenáři každou neděli upoutávku na nové číslo a změna v této jistotě není přijímána pozitivně. Proto se snažte být stálí.
Eduard Piňos: Sociální média pro PR
Jak uvedl konzultant pro sociální média z My.cz Eduard Piňos, role sociálních médií je často přeceňována, a to v Česku i mimo něj. Například v případě revoluce v Egyptě, o které se všude mluvilo jako o vyvolané přes Facebook. Podle egyptských zdrojů má ale méně než 7 procent Egypťanů účet na Facebooku a Twitter má ještě méně obyvatel. Je proto jasné, že arabské satelitní televize měly ve výsledku větší vliv.
Přesto mají sociální média významný dosah. V České republice využívá 47 procent novinářů Facebook jako zdroj informací, Twitter 12,7 procenta. Celkem 32 procent redaktorů na sítích hledá informace alespoň několikrát týdně a pětina jich sleduje alespoň jeden český blog. Sociální sítě mají proto pro české firmy významnou pozici a vyplatí se na nich být a komunikovat tu nejen pro a se zákazníky, ale i pro novináře.
Olga Biernatová: Facebook není nástrojem přímého marketingu
Informační a PR pracovnice Olga Biernatová přišla poupravit názor hlavně na Facebook. Přestože o něm někteří marketéři přemýšlejí jako o prodejním kanále, tím podle ní ve skutečnosti není. Nesnese proto neustálou dávku reklamy a prodeje. Uživatelé na něj nechodí kvůli tomu, aby něco kupovali, většina lidí se chodí na Facebook bavit (67 %) nebo komunikovat se svými přáteli či rodinou (89 %).
Má smysl mít fanoušky, pokud jen čekají na úplatek, tedy odměnu či slevu? Na síti funguje spoustu stránek, kde lidé jen čekají na soutěže a chodí na ně výhradně v tomto období. Komunikace během něj je proto důležitá. Prostor na sociálních sítích je také výborné prostředí pro vzájemné poznání s fanoušky, skvěle funguje poznávání v komentářích. Pokud chcete poznat svou skupinu, zkoumejte její zájmy. Dobrý způsob je přes filmy, seriály, hudbu a web, na který chodí.
Statistiky říkají, že životnost statusu je 22 hodin, aktivita uživatelů je nejvyšší hlavně v prime timu ve čtvrtek a v neděli a nejlepší je psát textové statusy do 100 znaků. Firmy ale statistikám nemohou důvěřovat bezvýhradně, zkušenost je vždy přednější než statistiky, uzavřela Biernatová.
Fanoušek nerovná se divák, prodávat mu ale lze
A na závěr krátké shrnutí z dalších dvou prezentací, které si také zaslouží připomenutí:
Pokud jste přemýšleli nad nabídkou, která slibuje tisíce facebookových fanoušků za korunu či dvě na hlavu, ještě jednou si to promyslete. Neaktivní fanoušek vaší firmě nepomůže, konstatoval Ondřej Jireš z Dobrého webu. Nic nekupuje, nevytváří žádnou aktivitu a malé procento aktivních fanoušků pak navíc ještě zhorší již tak malý Edge Rank. Nepočítejte proto s tím, že se vaše sdělení snadno rozšíří: podle výzkumů ho vidí na své domovské facebookové stránce jen 5 až 15 procent fanoušků.
Jestliže ale máte fanoušky skutečné, nemusí podle Elišky Hutníkové z H1.cz platit to, co ve své přednášce zdůrazňovala Biernatová. Výkonnostní kampaň na Facebooku lze nejen měřit, ale také skrze ni úspěšně prodávat, a to i bez velké kreativity a po tisících. Kampaň na prodej cestovního pojištění přes speciální záložku se slevou 25 procent ukázala, že lidé na Facebooku preferují levné produkty, ale zároveň více utrácejí, pokud mají pocit, že dostali slevu (průměrná cena objednávky byla ve výsledku nadprůměrná). Hutníková také zdůraznila, že v případě Facebook Ads hraje z asi 70 procent roli obrázek, zatímco text je spíše podružný.
Věříme, že jako ochutnávka vám to prozatím bude stačit, již brzy přineseme také videa, která jsme z jednotlivých přednášek pořídili.
